Jídlo jako lék

Potrava sloužila po staletí našim předkům jako zdroj látek podílejících se na jejich zdraví. My jsme nyní pod tíhou uměle vyráběných potravinových doplňků již pozapomněli, co nám na které nemoci slouží. Pokud se však léčíme přírodními preparáty, očekávaná reakce se neprojeví tak rychle jako u klasických léků.

Zdroj: archiv redakce

V těch se totiž účinné látky vyskytují v koncentrovanější podobě. Na druhou stranu si ovšem vstřebáváním látek z přírodních zdrojů metabolismus tolik nezatížíme.

Rozpraskané koutky a rty

Rozpraskané koutky a rty bývají často spojeny s nedostatkem B vitamínů. Viníkem může být špatně vyvážená strava, stejně tak chronické průjmy či jiné onemocnění našeho zažívání. Tento nedostatek se může objevit též u vegetariánů, především v souvislosti s nedostatkem vitamínu B12. Ten se sice v rostlinné stravě v omezené míře vyskytuje, je však – stejně jako železo – obtížně vstřebatelný.

Vitamín B5 – kyselina pantotenová
Zdroj v potravě: Sušené švestky, žampiony, žitný chléb, meloun, ovesné vločky

Vitamín B3 – Niacin
Zdroj v potravě: Pšeničné klíčky, otruby, celozrnný chléb, kuřecí játra

Vitamín B6 – pyridoxinZdroj v potravě: Sardinky, kuřecí játra, žitný chléb, avokádo, banán

Vitamín B2 – Riboflavin
Zdroj v potravě: Kuřecí játra, drůbeží šunka, mléko, cornflakes, tvrdé sýry, žampiony

Vitamín B1 – Thiamin
Zdroj v potravě: Celozrnný chléb, kuřecí prsa, ovesné vločky, slunečnicová semínka a pšeničné klíčky

Nedostatek červených krvinek

S tímto příznakem bývá spojena únava, zadýchávání se, bledost a nevýkonnost. Nejčastěji se s tímto onemocněním setkáváme po porodu. Téměř pravidelně mívají nedostatek železa vegetariáni. Nedostatek červených krvinek (tzv. anemii) nacházíme u žen se silným menstruačním krvácením. Viníkem též mohou být chronické záněty střeva spojené s krvácením. Deficit červených krvinek bývá signálem špatného vstřebávání látek v gastrointestinálním traktu při chronickém zažívacím onemocnění. Příčina? Nedostatek vitamínu B12, kyseliny listové a železa.

Vitamín B12
Jeho deficit se projeví megaloblastovou anemií (nedostatkem červených krvinek) a neurologickými komplikacemi (zhoršení chůze, poruchy hlubokého čití a rovnováhy.
Zdroj v potravě: Kuřecí játra, celozrnné výrobky, banán, maso

Kyselina listová
V našem těle je důležitá pro detoxikační pochody. Aktivně bojuje též proti vzniku nádorových buněk.
Zdroj v potravě: Kuřecí játra, kapusta, listový špenát, brokolice, jahody

Železo
Denní potřeba minerálu je 20 mg.
Zdroj v potravě: Játra, maso, vejce, kopřiva, špenát, červená řepa

Křeče v lýtkách

Křeče v lýtkách se objevují v souvislosti s nedostatkem hořčíku a vápníku. Bývají též časté u sportovců po vyčerpávajícím výkonu. V tomto případě se může jednat i o nedostatek sodíku, zvláště tehdy, pokud se silně potíme. V běžném životě jsou křeče v lýtkách průvodcem chronického onemocnění žilního systému, tedy křečových žil. Tyto potíže mají často i ženy v posledním trimestru těhotenství.

Hořčík
Denní potřeba minerálu je 400 mg.
Jeho nedostatek se projeví nespecifickou únavou, depresí, dezorientací, apatií, třesem a brněním prstů, později nastupují křeče a bolesti svalů.
Zdroj v potravě: Ovesné vločky, špenát, celozrnný chléb, eidam, slunečnicová semínka, sojové maso, minerální voda Magnesia

Vápník
Denní potřeba minerálu je 800 mg.
Jeho deficit se projeví chvěním prstů, svalovými křečemi, zácpou střídající se s náhlými průjmy, dále se mohou vyskytnout migrény, závratě, ataky tachykardie či psychické poruchy. Chronický nedostatek se projeví padáním vlasů, poruchou nehtů a zubů, změnami na kůži.
Zdroj v potravě: Tvrdé i měkké sýry, mléčné výrobky, brokolice, pomeranče, bílé fazole, celozrnný chleba, minerální voda Ondrášovka

Odvápnění kostí

Bývá spojeno s nedostatkem vápníku a vitamínu D. S tímto problémem se po přechodu potýká mnoho žen. Vlivem nedostatku pohlavních hormonů se totiž kosti postupně odvápňují,. To má za následek časté zlomeniny, především v oblasti krčku stehenní kosti (tedy kyčle) a zápěstí (tzv. Collesova zlomenina). Stejně tak často se ale setkáváme s prolomením krycích plotének obratlů či vlastními zlomeninami obratlů při pádech. Zde je na místě zaměřit se na zvýšenou konzumaci potravin obsahujících vápník a častěji se (v rozumné míře ovšem) vystavovat sluníčku.

Vitamín D
Denní potřeba vitamínu je 10 μg.
Zdroj v potravě: Sledi, losos, avokádo, kuřecí játra, vejce, gouda

Časté infekce

Právě ty mohou být s nedostatkem vitamínu C, selenu a zinku spojeny. Projevují se nejčastěji opakovanými záněty dýchacích cest, angínami či jen škrábáním v krku. Příčinou ovšem může být též špatné bakteriální osídlení našich sliznic v krku a nose, stejně tak jako imunologický deficit či dlouhodobý stres.

Vitamín C
Doporučená denní dávka je 75-100 mg vitamínu C, dle nových výzkumů až 200 mg na den.
Tento důležitý antioxidant se podílí na detoxikačních procesech, pomáhá v boji proti vzniku nádorových buněk, je nezbytný pro činnost imunitního systému a tvorbu kolagenu. Tím se podílí na dobré elasticitě kůže a správném fungování chrupavek, synoviální tekutiny a kloubů. Spolu s kyselinou listovou a vitamínem B12 zajišťuje krvetvorbu a posiluje cevní stěny.
Bez dostatečného příjmu vitamínu C vydrží jeho zásoba v organismu 30-40 dnů.
Zdroj v potravě: Černý rybíz, zelená a červená paprika, brokolice, kiwi, jahody, kedlubny, pomeranče, čínské zelí, mandarinky

Víte, kolik vitamínu C v mg obsahuje 100 g následujících poživatin?

Sušené šípky 160 až 1140
Černý rybíz 150 až 260
Jahody 45 až 234
Kiwi 150
Paprika 130
Petržel 130
Citrony 20 až 70
Pomeranče 15 až 50

Zinek
Denní potřeba minerálu je 15 mg.
Stejně jako vitamín C je i zinek významnou složkou imunitního systému. Účastní se syntézy bílkovin, důležitý je také při růstu a obnově tkání, ovlivňuje kostní a jaterní metabolismus.
Zdroj v potravě: Hovězí a vepřové maso, játra, vejce, plody moře, v menší míře drůbež. Dále jej obsahují sýry, fazole, pšeničné klíčky, ořechy (zejména para ořechy), mandle, dýně a dýňová semínka.

Selen
Zdroj v potravě: Schizandra, kukuřice, dýně, dýňová semínka, syrovátka, luštěniny

Padání vlasů a lámavost nehtů

Padání vlasů i lámání nehtů a jejich špatná kvalita bývají spojeny s mnoha nemocemi. Může se jednat o nedostatek selenu, zinku, křemíku či vitamínu C. Viníkem však může být též mnoho jiných onemocnění. Nejčastější příčinou je špatná funkce štítné žlázy. Zdrojem tohoto onemocnění bývá autoimunitní reakce našeho těla proti buňkám štítné žlázy, stejně tak ale můžeme trpět nedostatkem jódu.

Křemík
Zdroj v potravě: Banány, rozinky, čočka, luštěniny, pečivo, bambus

Únava
Únava může být způsobena dlouhodobým stresem, depresemi, ovšem též nedostatkem hořčíku či draslíku. I tak specifické onemocnění, jakým je únavový syndrom, bývá spojeno s nedostatkem jódu a selenu. Může být též znakem chronického onemocnění našeho těla. Bývá průvodním projevem nádorových onemocnění.

Jód
Zdroj v potravě: Mořské ryby, jodovaná či mořská sůl